tunisko.go.to

Tunisko, Tunisie, Tunisia.

go.to/tunisko

Velmi dobré informace získáte na ONTT (Office National du Tourisme Tunisien). Pod touto zkratkou je znají téměř všude. ONTT jsou zpravidla na náměstích nebo u význačných turistických míst. Domluvíte se zde anglicky a francouzsky. V Česku česky na adrese Praha 2, Sokolská 39, telefon 224 941 824,
onttpraha@mbox.vol.cz

Při příletu na letišti se vyplňuje registrační lístek (jméno, adresa, povolání, datum příjezdu a odjezdu, kam jedete, číslo pasu, kdy pas vystaven a kým). Tiskopis je vytištěn anglicky/francouzsky a vyplňuje se anglicky/francouzsky (přeložte si své povolání). Druhý díl si uschovejte, bude vyžadován při odletu. Pokud ho ztratíte, při odjezdu musíte vyplnit registraci znovu.

Dinár je asi 30 Kč. Dináry se v Tunisku mění z dolarů/francouzských franků/marek na letištích, v hotelích, supermarketech. Doporučuji vyměnit dináry jen pro drobné nákupy (do 20 DT). Běžně se dolary/franky/markami platí autobusové zájezdy, nákupy v obchodech ve výši 20 marek a podobně. Obě směny (nákup i prodej) jsou bez poplatku, ale omezení je při prodeji dinárů při odjezdu. Zpět Vám vykoupí maximálně do 100 DT a musí být potvrzenka o jejich nákupu. Dinár se nesmí převážet přes hranice. Z toho vyplývá, při odletu utratit sumu větší nad 100 DT na letišti a nebo dináry hodit do odpadkového koše. Nelze je utratit ve free shopu na letišti.

Bankovky i ze směnáren jsou strašně opotřebované, ale platné. Jenže pozor, pokud budete při odjezdu vracet dináry, bankovky s odtrženými částmi Vám nepřijmou. Obdobně mince. 1 dinár DT má 1000 milimů. 5 milimů nebo 10 milimů už nemá téměř žádnou hodnotu. Spíše se počítá na stovky milimů.

Muslimský svět má úplně jiný rok. Začal v roce 622 n. l. a je lunárním kalendářem.

arabský letopočet = (náš letopočet - 622)x33/32

1.1.2000 n.l. = 1420 a 21 dní
V běžném životě muslimové používají evropský kalendář. V Tunisku jsou rozumní a nemají letní čas.

Nápisy dvojjazyčné, arabština a francouzština (jména ulic a měst). Dále do vnitrozemí a dále od letovisek převládá již jen arabština. V letoviscích jsem více uspěl s angličtinou. Snad averze na francouzský protektorát? Obchodníci téměř "umí" počítat rusky, česky, německy.

Od druhé třídy se učí francouzština a od 10ti let angličtina a na střední škole přibývá volitelně španělština nebo portugalština nebo němčina. Proto se domluvíte francouzsky, anglicky, špatně německy, samozřejmě arabsky.

Zákaz fotografování státních úřadů, na budově vždy státní vlajka. Jde o policejní stát. Policie je příjemná. Na každé větší křižovatce aspoň dva motorizovaní policisté. Cizinci jsou pod přímou ochranou prezidenta. Kabelky a peníze si ale hlídejte. Na vlastní oči jsem viděl, jak dva na motorce strhli chodkyni z ramene kabelku a ujížděli. Paní začala úžasně ječet a o dvě křižovatky dál byli zloději policií chyceni. Už víte, jak se máte zachovat?

Na naše poměry vše až 3 krát dražší (až na autotaxi a kožené výrobky). Za vše vyžadováno spropitné, zpravidla 1 DT (řidič zájezdového autobusu, pokojská, číšník, fotograf atd.). Například pokojské položíte na umyvadlo 1 DT na začátku pobytu a určitě Vám pravidelně vymění všechny ručníky, ustele atd. po celý týden.

Obchody běžně otevřeny přes poledne i večer do 9 hodin. V historických krámcích v Medině (středu města) od zboží neočekávejte kvalitu (křivé, popraskané, malby popatlané ...), berte nákup jen jako "souvenir" s koloritem nákupu. Jsou vyjímky. Zeptejte se průvodců, kde nakoupit. Ale jen zkušených průvodců (aspoň rok v Tunisku). Pravý olejový parfém z manfaktury s několikagenerační tradicí za 150 Kč ve 100 ml skleničce už za koupi stojí (zde se nesmlouvá).

Pohlednice od 0,150 DT do 0,500 DT (širokoúhlé) a známka do celé Evropy za 0,5 DT. Zkušenost. Balíček současně vhozených pohlednic do schránky u hotelu došel do Olomouce v rozmezí: první pohlednice za 5 dní a poslední za 17 dní.

Voda 1,5 litru v plastikové láhvi od 0,250 DT (supermarche, státní obchody Mono Prix a Magasin Général) až po 1,5 DT za 1 litr v hotelu. Vína byla všechna dobrá.

Jídlo v turistických centrech (restaurace, hotely, obchody) v podstatě běžné evropské. Polopenze vyhoví jako celodenní strava (ráno kolem osmé a odpoledne po šesté). Přes den stačí koupit melouny (zelený vodní - levnější, žlutý - dražší), obsahují potřebnou tekutinu.

Český kupující může při smlouvání zaslechnout "Přijit Ček bandita". Často se Vás zeptají, ze kterého města jste.

Začněte smlouvat na ceně, která je v Česku na vietnamských tržištích a když se nedohodnete, klidně vyjděte z obchodu na ulici. Ještě na Vás zavolají i nižší cenu. Viděno, slyšeno.

Pozor:
- Špatně ceny usmlouváte před hotely s apartmá německých turistů.
- Smlouvejte bez přítomnosti jiných turistů. Vůbec nesmlouvejte za přítomnosti Němců.
- Ve státních obchodech jsou pevné ceny, nesmlouvá se. Státní obchody se poznají podle velkých jasných cenovek a zpravidla nápisem Fix Prix.

V obchodech s pevnými cenami si rozměňujte bankovky na drobné. Když budete platit někde usmlouvanou cenu, tak již plaťte přesně. Těžko budete upozorňovat arabsky, že Vám mají ještě vrátit. Vracejí, ale neochotně.

Chcete zkusit si trochu zaobchodovat ve stylu polských turistů? Kupte ve free shopu na letišti v Praze becherovky (předložit palubní vstupenku) a určitě uděláte dobrý obchod. Zkušenost viděná na vlastní oči v Sidi Bou Said.

Telefonuje se levněji z místností (ne budek) označených Taxiphone (Netphone...), než z hotelu. Musíte mít drobné. Jsou často k vidění. Dá se běžně volat mezinárodně. Pro zopakování příklad: české číslo 681 132 789 se točí 0042 681 132 789.

Internetové firmy mají v hotelích a nádražích reklamy s adresami. Pronajímají "sezení" za 1 DT na 20 minut. E-mailové programy byly nefunkční. Proto používejte mailové portály například MAIL.CENTRUM.CZ nebo MAIL.YAHOO.COM a podobně přes internetový prohlížeč. Takto lze posílat SMS na mobily nebo číst denní český tisk o krachujících českých bankách, cestovkách ... Ale francouzská klávesnice u počítačů je strašná. Proto doporučuji. Předem si nachystat mailové adresy těch, kterým budete posílat zprávy například do adresářů na mail.centrum.cz nebo mail.yahoo.com. Na francouzské klávesnici těžce získáte @. Například v Monastiru je taková služba na nádraží, v Sousse na bulváru Mhamed Maarouf.

Svátků (náboženských) je více než uvádí cestovní kanceláře, ale vždy nějaký obchod má otevřeno. No, v katalozích cestovek jsou informace, které se mi občas neověřily.

Hlavní město Tunis mne zklamalo. Kartágo cestovky odbývají a přitom je zajímavější než hlavní město Tunis.

Mediny, staré středy měst stačí vidět 1x, opakují se.

Moře bývá klidnější dopoledne. Na hotelových plážích běžně nahoře bez. Pozor, jemný plážový písek fotoaparátům a kamerám neprospívá. Za lehátko na pláži 1 DT/den. Stačí mávnout, donesou. Lehátka v hotelových zahradách a u bazénů zdarma, ale někdy Vám "nabídnou" k němu matraci za 1 DT/den.

Mezi letovisky se dá velmi pohodlně chodit naboso na rozhraní pláže a moře. Vlhký písek je pevný.

Hotely na pobřeží jsem volně procházel, například mezi bazény se sladkou vodou, vestibuly na nákupy a podobně.

Pokud se chcete vyfotit s "domorodcem", nenalítněte obchodníkům. Chtějí aspoň dinár a mají oblečení jako "Američan z Vysočan" a na hlavu Vám chtějí vázat bílý hadr s tkaničkou, plus 5 DT. Pravé tuarécké nebo berberské rodiny chodí do mešit nádherně svátečně a pestře (modrá, rudá) oblečeni. Jsou plaší (nestrašte je ještě více), nechtějí peníze. Tak si počkejte a nenápadně fotografujte.

Novodobí Arabové (35 let a mladší) v podstatě nejsou nábožensky aktivní. Korán znají jen ze školy. Žijí evropským stylem. Teoreticky 95% islám, 5% křesťané, židé a ostatní.

V mešitách musíte být zahaleni. Zpravidla zadarmo půjčují ženám plény. Ale doporučuji si za 1 DT půjčit tradiční kaftan a v něm se vyfotit. Za povolení k focení téměř všude 1 DT. Lístek zpravidla platí celý den v celém areálu, proto nevyhazovat. Do vlastní modlitebny vstup zakázán, jen nahlížet.

Zkuste si půldenní plavbu přesnou replikou pirátské lodi s občerstvením. Pokud jste ve skupince 10 lidí, můžete usmlouvat poloviční cenu 500 Kč/osoba. Usmlouvat se dá na 10 DT půlhodinová jízda "poloponorkou". Zajímavé, ale čekal jsem více. Obdobně celodenní lov ryb, jenže moc neberou. Nebo celodenní plavbu katamaranem.

Doporučuji dvoudenní zájezd do pouště. Drahé, náročné (pro zdravé), ale výborné. Jiný svět, nelze popsat. Nocleh je komfortní.

Ihned? Z pohledu arabského může znamenat dnes nebo i zítra. Aláh je přece věčný.

Doprava.

Nebojte se sami cestovat autobusy, taxíky, vlaky. Vždy se domluvíte, poznáte více, ale samozřejmě se předem musíte připravit (koupit mapu, na informacích ONTT si vyžádat jízdní řád, poptat se delegáta cestovky). Lze se v pohodlí připravit na pláži při opalování. Mapy a plány měst kupujte v Tunisku. Stojí 1 až 2 DT a jsou běžně k dostání. U nás stojí 4x více.
Taxíky jsou levné, 3 DT asi 10 km (plus 1 DT fee). Jsou čisté, řidiči neokrádají, digitální taxametry. Žluté taxíky jezdí ve městech, velmi hustě, stačí mávnout, nabízí se sami. Mezi městy ze svých stanovišť jezdí taxi-louage (luáž), na bocích červený nebo modrý pruh. Samozřejmě luxusní Mercedes je dražší než běžný Peugeot. V noci 50% přirážka.
Autobusy narvané, jezdí asi všude.
Tramvaj je v hlavním městě.
Vlak. Vím, že jezdí Tunis - Sousse.
Metro jezdí z hlavního města do přímořských letovisek. Skutečně, ptejte se na metro. Metro je vlastně vlaková souprava u nás známá jako "pantograf". Horší špína než u nás v nich není. Kontrola jízdenky začíná již při vstupu na nástupiště.
Metro jezdí i mezi Sousse, Monastir a Mahdia. Metro je levné. Například zpáteční jízdné Sousse - Monastir stojí 2. třídou 1,64 DT. Jezdí každou hodinu, asi 20 km za 1/2 hodiny.
Auto si nepůjčujte. Dopravní předpisy jsem nepochopil. Směrová světla jsou asi přežitek. Houká se všude. Zájezdový autobus projížděl na červenou a policisté nehnuli brvou, na železničním přejezdu prokličkoval mezi staženými závorami. Dopravní nehody však nespatříte. Na dálnicích se platí.
Chodci pozor, klidně se na Vás v jednosměrné ulici vyřítí v úzkých uličkách v protisměru auto. Mimo obec jsem neslyšel houkat.